Místo pro rodinu i letní večery: Návod na zahradní pergolu svépomocí

23. března 2026

Pergoly mohou mít mnoho podob – od jednoduchých samostatně stojících konstrukcí až po moderní přístřešky navazující na dům. Oblíbené jsou otevřené střechy s latěmi, které propouštějí světlo, ale i částečně zakryté varianty s polykarbonátem.

Ještě před samotnou stavbou si ujasněte, kde bude pergola stát a jak velký prostor chcete zastřešit. Nejčastější výška pergoly se pohybuje mezi 2,3 až 2,6 metry. Šířka jednotlivých polí by ideálně neměla přesahovat 3 metry, aby se nosné trámy časem neprohýbaly.

Jak vybrat dřevo na pergolu?
S měkkým dřevem se snadno pracuje, ale tvrdé dřevo nabízí vyšší odolnost. Pro stavbu pergoly se nejčastěji používá smrk, borovice a modřín. Smrk a borovice jsou cenově dostupné, lehké a snadno opracovatelné, vyžadují však pravidelnou impregnaci a údržbu. Modřín je tvrdší, přirozeně odolnější vůči vlhkosti a má delší životnost, ale je dražší a náročnější na zpracování. Stále oblíbenější volbou jsou KVH hranoly. Jde o technicky vysušené a hoblované hranoly se strženými hranami, které vynikají vysokou tvarovou stálostí. Díky zubovitému spoji (tzv. cinkování) lze navíc vyrobit hranoly v délkách, kterých běžné řezivo nedosahuje. Kutilové také mohou využít dub, který je sice dražší a hůře dostupný, ale velmi trvanlivý. Při výběru dřeva se neváhejte obrátit na naše odborníky.
Pro nosné sloupky se obvykle volí profily 100 × 100 mm nebo větší. Jejich průměr vybírejte podle velikosti pergoly a požadavků na její nosnost. Nosné trámy a krokve pak podle rozpětí, nejčastěji kolem 120 × 60 mm nebo 120 x 50 mm.

Jak začít? Trámy a latě nařezejte na požadovanou délku. Pokud si řezáním nejste jisti, rádi vám poradíme u nás na pobočkách. Bez ohledu na zvolený typ dřeva je nutná kvalitní impregnace proti hnilobě a škůdcům, následovaná lazurou nebo olejem.

Nejdůležitější část celé stavby jsou základy. Nejlepší variantou je betonové ukotvení sloupků pomocí kovových patek. Začněte tím, že si vytyčíte půdorys pergoly. Následně sejměte horní vrstvu zeminy do hloubky 20 centimetrů a vyznačte si polohu patek. Přeměřte pravoúhlost půdorysu pergoly. Tam, kde budou stát sloupky, vykopejte základové jámy hluboké přibližně 70–80 centimetrů, ty následně zalijete betonem, do kterého osadíte kovové kotvy.
Dřevo by nikdy nemělo přijít do přímého kontaktu se zemí, tím by se výrazně zkrátila jeho životnost. Po vytvrdnutí betonu můžete začít s konstrukcí. První na řadu přijde usazení sloupků a nosných trámů. Dřevěné sloupky připevněte do patek a nezapomeňte pomocí vodováhy, zkontrolovat jejich kolmost i výšku. Ihned po ukotvení do patek sloupky zajistěte dočasnými diagonálními vzpěrami, aby zůstaly ve stabilní poloze a nevyvrátily se před osazením pozednic. Trámy spojte se sloupky pomocí vrutů do dřeva, případně kovových úhelníků.

Naši odborníci doporučují vždy využít nerezové nebo pozinkované spojovací prvky. Oblíbené jsou také tesařské úhelníky. Pro náročnější kutily se nabízí použití klasických tesařských spojů, například čepů a dlabů, které dodají pergole tradiční vzhled i vysokou pevnost.

Nejprve sestavte přední a zadní rám pergoly spojením sloupků a dřevěných překladů. U větších pergol se vyplatí pomoc druhé osoby.
V dalším kroku vás čeká spojení obou rámů pomocí příčných krokví. Jako první se s využitím vrutů kotví krajní krokve, ke kterým se připevňují boční pásky. Pokud vše sedí, můžete napevno přišroubovat sloupy do patek v betonu. Teď už zbývá jen přišroubovat zbývající krokve k vaznicím.
Latě na střechu se nejčastěji umisťují s rozestupy mezi 40–60 centimetry. Lze je ponechat rovné nebo ozdobně seříznout pro hezčí vzhled. Měli byste také myslet na dostatečný sklon, aby dešťová voda mohla po střeše stékat. Pergolu lze nechat zcela otevřenou nebo doplnit dřevěné stínicí latě, polykarbonátovou krytinu, stínící plachty nebo jen popínavé rostliny. Každá varianta má své výhody – od přirozeného vzhledu až po maximální ochranu proti dešti.

Nezapomeňte také na to, že pravidelná údržba se opravdu vyplatí a prodlouží životnost konstrukce o mnoho let. Vyplatí se obnovovat nátěr zhruba každé dva až čtyři roky. V Dřevocentru vám rádi pomůžeme s výběrem kvalitního materiálu i technickým řešením, aby výsledek sloužil dlouhá léta a dělal radost celé rodině.