Z tátovy dílny k moderním technologiím a výzkumu: Dominik Hess ví, které dřevo obstojí v praxi

10. prosince 2025

Dominiku, jak jste se dostal k práci v Dřevocentru, konkrétně na pobočku Havířov–Ostrava?
Impuls k práci v Havířově nebo Ostravě přišel během jedné cesty do Brna, kde jsem tehdy už dvanáct let žil a pracoval. Moje žena pochází z Opavy, po několika letech cestování jsme si řekli, že chceme být blíž rodině a trávit méně času na cestách. Na Mendelově univerzitě jsem se zapojil do výzkumu úpravy dřeva opalováním, na kterém spolupracovala i mateřská společnost Dřevocentra CZ – Matrix Group. Díky tomu jsem poznal pana inženýra Kaloče, kterého jsem později oslovil, a po pohovoru s ředitelem jsme se domluvili na spolupráci.

Jste jedním z mála ve firmě, kdo má vystudovanou Lesnickou a dřevařskou fakultu na Mendelově univerzitě. Co vás k tomuto oboru přivedlo?
K práci se dřevem mám blízko od malička, protože můj otec vlastní truhlářskou dílnu a vyrábí nábytek na míru. Zatímco moji kamarádi o prázdninách jezdili na výlety nebo běhali venku, já většinu času trávil s otcem v dílně a jezdil s ním na montáže. Díky tomu byla volba střední školy jasná – Střední průmyslová škola nábytkářská a dřevařská výroba v Hranicích na Moravě. Po jejím absolvování přirozeně následovala univerzita v Brně.

Proč jste si vybral specializaci „Stavby na bázi dřeva“ a následně technologii zpracování dřeva?
Představoval jsem si, že jednou budu navrhovat a stavět dřevěné domy. Tento obor byl tehdy poměrně nový a ihned mě zaujal. Během studia jsem si vyzkoušel různé oblasti a postupně zjistil, že mě více než samotné projektování přitahuje zkoumání vlastností a chování dřeva jako materiálu.

Můžete přiblížit, jaké modifikace dřeva jste testoval a jak se dají jeho vlastnosti zlepšit?
Zabýval jsem se mikrovlnnou modifikací dřeva, jejímž cílem bylo zvýšit propustnost materiálu pro impregnační látky. Výzkum byl zaměřen především na smrkové dřevo určené pro konstrukční účely. Po magisterském studiu jsem se věnoval zkoumání fyzikálních a mechanických vlastností dřevěného šindele, používaného hlavně při rekonstrukcích památkových objektů. Pracoval jsem s tepelnou modifikací, různými ochrannými prostředky i moderními metodami umělého stárnutí dřeva. Tyto zkušenosti mi umožnily lépe pochopit, jak různé úpravy ovlivňují životnost a chování dřeva.

Co si pod pojmem tepelná modifikace může laik představit?
Tepelně modifikované dřevo, známé také jako Thermowood, je materiál upravený působením vysoké teploty – obvykle mezi 160 a 220 stupni – v prostředí s omezeným přístupem kyslíku. Tato úprava mění vnitřní strukturu dřeva. Snižuje jeho nasákavost, zvyšuje rozměrovou stálost a zlepšuje odolnost vůči hnilobě a dřevokazným houbám. Výsledkem je materiál s delší životností a atraktivním vzhledem.

Jaké hlavní trendy v oblasti zpracování a využití dřeva dnes vidíte?
Kromě klasického stavebního a konstrukčního řeziva, které má stále velkou poptávku, je v poslední době výrazným trendem právě Thermowood, díky své vyšší odolnosti. Oblíbené jsou také exotické dřeviny, které se využívají pro luxusní terasy nebo lemování kolem bazénů – jejich hustota a struktura zaručují vysokou odolnost. A v neposlední řadě roste zájem o bezúdržbové kompozitní materiály, takzvané WPC (wood plastic composite), které kombinují výhody dřeva a plastu.

Dřevo jste zkoumal v laboratoři, dnes s ním denně pracujete při realizaci zakázek a poradenství zákazníkům. Myslíte si, že dřevo má potenciál nahradit tradiční stavební materiály, jako je beton nebo ocel?
Rozhodně ano. Každý stavební materiál má své výhody i limity, ale dřevo má obrovský potenciál – zvlášť v době, kdy se stále více klade důraz na ekologii a udržitelnost. Vidím, že mladší generace architektů i investorů se k dřevu vrací. Například v Německu je běžné, že i veřejné stavby vznikají ze dřeva. U nás se situace začíná měnit – od srpna 2025 platí nová norma, která umožňuje stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru. To otevírá dveře novým projektům a zajímavým výzvám.

Pomáhají vám znalosti z univerzity v každodenní obchodní praxi?
Ne každý, kdo si chce něco postavit nebo opravit, se dokonale vyzná ve vlastnostech dřeva či projektové dokumentaci. Díky svým znalostem mohu zákazníkům nabídnout odborné poradenství. Během studia jsme se věnovali stavbě a vlastnostem dřeva, statice i projektování – tyto zkušenosti mi dnes umožňují lépe chápat potřeby zákazníků a navrhnout jim řešení, které dává smysl jak technicky, tak ekonomicky.

Dá se říct, že vám studium pomohlo i v tom, jak dnes jednáte se zákazníky?
Určitě ano. Studium mě naučilo prezentovat před lidmi, překonávat nervozitu a vystupovat s jistotou. To je v obchodě nesmírně důležité. Zpočátku pro mě bylo oslovování firem a zákazníků velkou výzvou, ale postupně jsem se naučil přijímat i odmítnutí a nevzdávat se. Dnes vidím, že se mi podařilo dobře propojit teorii s praxí.

Co byste poradil mladým lidem, kteří přemýšlejí o kariéře ve dřevu nebo obchodu s ním?
Pokud vás dřevo opravdu baví, jděte do toho. Je to úžasný přírodní materiál, kterému se vyplatí věnovat čas i energii. A pokud jde o obchod – základem je komunikativnost. Dá se postupně rozvíjet, takže se nebojte výzev ani odmítnutí. Někdy je třeba zaklepat na jedny dveře i víckrát. Když zákazníkovi nabídnete poctivě to, co opravdu potřebuje, vrátí se vám to v podobě spokojené a dlouhodobé spolupráce.

Čemu se věnujete ve volném čase, když zrovna nepracujete?
Volný čas trávím hlavně s rodinou, která se nám nedávno rozrostla. Baví mě sledovat, jak se můj pětiletý syn rozvíjí a stává se skvělým parťákem – překvapuje mě svými otázkami o vesmíru, přírodě i politice. Když zbyde chvíle pro sebe, rád ji věnuji posilování, jízdě na kole a poslechu dobré – většinou metalové – hudby.

Co vám v poslední době udělalo největší radost – ať už v práci, nebo doma?
Jednoznačně rodina. Na konci srpna nám manželka porodila dceru – a je krásnější, než jsem si dokázal představit. Pro moji ženu to bylo extrémně náročné období: během jediného roku složila kmenovou zkoušku, porodila a zároveň se během šestinedělí připravovala na atestaci. Byla to velká výzva, ale zvládli jsme to společně jako tým.