Jak se prodává dřevěný materiál v podhůří Krkonoš, prozradil Patrik Bok

27. března 2025

Patrik Bok pracuje jako vedoucí pobočky Dřevocentrum CZ v Trutnově. V podhůří Krkonoš se prý dřevo prodává samo. Patrika na jeho práci baví nejenom odbornost, ale také řešení takových těch špeků, tedy speciálních požadavků zákazníka. Dřevo je pro něj práce, v soukromí potom rád muškaří.


Patriku, celé tvoje království je doslova a do písmene Krakonošovo. Jak se prodává dřevo na horách?„Samo. (smích) Na pobočce v Trutnově a jejím okolí je vidět dřevo v každé vesnici. Svým způsobem na každé stavbě. Tady je dřevo doma, neodmyslitelně patří do místní horské architektury. V místních lesích se však dřevo někdy ztrácí. Můžou za to dnešní Trautenberkové, a těm se špatně konkuruje. To je ta druhá strana mince našich hor. Konkurence je prostě velká.“

Co jde u vás v Trutnově nejvíc na odbyt?
„Naše pobočka je zaměřena převážně na stavební řezivo, které máme skladem přibližně ve stovce rozměrů. Výhodou je okamžitá dostupnost. Nejvíce prodávaným produktem je u nás stavební prkno v různých provedeních, tříděné, netříděné, impregnované, neimpregnované, smrk i modřín. To se prodává v desítkách kubíků měsíčně. Celoročně se prodává například ve velkých objemech smrková palubka 19 x 146 mm klasik.“ 

Co si mám představit pod pojmem palubka klasik?
„Klasik je název pro klasický profil, který nemá přiznané pero. Dalšími profily je například Tatran nebo Soft line profil. Ty mají na rozdíl od Klasiku prodloužené pero. Rozdíl je ve spojení, v seříznutí hrany, v šířce přiznaného pera a hlavně ve vhodnosti použití.“ 

Co je pro vaši horskou oblast specifické?
„VIP turistické oblasti, velké hotelové komplexy, apartmánové domy, ale i sportoviště využívají dřevo ve velkém, a to díky zóně Krkonošského národního parku (KRNAP). Stavební úřady a KRNAP často preferují stavby s dřevěnými prvky, aby byl s ohledem na místní a kulturní zvyklosti podpořen ráz krajiny. Pec pod Sněžkou, Jánské Lázně a Pomezní boudy i Černý důl jsou od nás nedaleko, cca do 30 km. Hory nás tak živí v hoblovaném materiálu. Máme tady ale velkou konkurenci a nutností je pro nás široký sortiment, například v modřínu. Především potom modřínové fasády, palubky a terasy. Ty se nejlépe prodávají v letních obdobích. Na odbyt jdou také fasádní profily, prkna a palubky.“

Na co si dát pozor při používání dřeva v horských oblastech?
„Na horách jsou méně příznivé povětrnostní podmínky, sníh, vítr a déšť. Z toho vyplývá větší statické a klimatické zatížení, tudíž je nutné použití větších dimenzí dřevěných prvků a materiálu s větší odolností, jako je již zmíněný modřín.“

Nabízíte na pobočce něco specifického, co v jiných oblastech nenajdeme?
„Dokážeme zajistit tzv. falešné roubení.“

Co je to?
„Jedná se o imitace původní roubené stavby. Může to být dřevostavba, ale i zděný dům, který se obloží falešným roubením. Perfektně se hodí na rekonstrukce roubenek. Pokud roubenka vyhnije nebo je zničena dřevomorkou, původní nosná konstrukce se nahradí třeba cihlovou zdí a zvenku se opláští falešným roubení pro zachování původního vzhledu.“

Nabízíte celý sortiment pro dřevostavby od tyčových prvků, přes velkoplošný materiál až po spojovací materiál a lazury. Je něco, co byste chtěl mít neustále na skladě?
„Přál bych si mít větší sortiment a množství hoblovaného materiálu. Množství nabízeného materiálu totiž na pobočce prodává. Dokážu si představit i prostorný showroom se vzorkovnou. V současné době však potřebujeme hlavně další kryté prostory. Naši zákazníci se tak mohou naštěstí již v letošním roce těšit na novou halu.“

Patriku, vaše téměř třicetileté zkušenosti se dřevem nezapřete. Co Vás ke dřevu přivedlo?
„Nedostal jsem se na obor závodní broková střelba v Trutnově, a tak mě osud zavanul na SPŠ dřevařskou v Hranicích na Moravě.“

Takže jste celý profesní život ve dřevařině zahájil již na studiích. Kudy vedly vaše další kroky?
„První zkušenosti mám s truhlařinou. Pak mě můj spolužák přetáhl do obchodu se dřevem. Většinu své dřevařské kariéry jsem byl v několika firmách obchodním zástupcem a pak čtrnáct let vedoucím pobočky.“

Sedí vám víc obchod nebo vedení?
„Úplně nejvíce mě baví takové ty špeky, technická řešení. Hledání nových cest a materiálů, jak něco vyrobit. Prostě najít, co nejlepší individualizované řešení. Rád zákazníkům poradím.“

A ta druhá strana mince?
„Je to takové to zklamání nad složitými poptávkami, které stály hodně času a nevyšly.“

Závodní broková střelba Vás opustila?
„Není to úplně, co jsem chtěl, mám dva jiné tažné koně. Rybaření a myslivost. To jsou koníčky, bez kterých bych nemohl být. V sezóně rybařím a v zimě holduji myslivosti.“

Co Vás na tom fascinuje?
„Jednoduše mě to baví. Můj děda byl myslivec a druhý děda muškařil. Mám k tomu vztah už od šesti let. V muškaření jsem byl v širším výběru reprezentace. Dokonce i na vojně jsem díky úspěchům na mistrovství republiky v muškaření chodil třikrát týdně na ryby. Svět mi však byl finančně nedostupný, bylo to jen pro majetné. Dnes je to už dražší sport než golf. Já to dělám pro radost.“