Výzkumný projekt ASFORCLIC provázelo online setkání
11. prosince 2023
Společnost MATRIX má ve svém bohatém portfoliu rozmanitá odvětví, jako jsou Automotive, Autocentrum, výrobu oken, provoz Hotelu Studánka, Farmy Třebešov i Dřevocentrum CZ. To ale není všechno. Aktivity společnosti se totiž také ubírají cestou výzkumu a plodné spolupráce s vysokými školami. Jednou z nich je Mendelova univerzita v Brně, která se aktivně podílela na tříletém evropském projektu ASFORCLIC (Adaption strategies in forestry under global climate changeimpact).
V souvislosti s tímto projektem, který je financovaný z programu Horizont 2020 a končí v prosinci letošního roku, se nedávno uskutečnilo mezinárodní online setkání, jehož organizátorkou byla Ing. Jitka Meňházová, Ph.D., z Ústavu Lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Mendelovy univerzity v Brně. Za společnost MATRIX se setkání zúčastnil Martin Mandys, ředitel divize WOOD. On-line setkání s názvem Join New Research Avenues Definition – Připojte se k nové definici výzkumných cest bylo zaměřeno na definování nových výzkumných cest na základě již společných výzkumných aktivit.
Mezi ně patří samofinancování lesnicko-dřevařského sektoru pod vlivem klimatických změn, ekonomická produkce a možnosti využití méně známých druhů dřevin, návrhy nových strategií v lesním hospodářství a plánování, zdravotní stav a vitalita lesů pod vlivem klimatických změn a různé přístupy k hospodaření, vliv úbytku lesů a klimatických změn na vztahy s veřejností a perspektivu společnosti a mnoho dalších.
Projekt ASFORCLIC měl a do konce roku stále má cíl výrazně zvýšit výzkumnou excelenci Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) MENDELU a etablovat ji jako evropskou výzkumnou jedničku, určovatelku trendů a vědecké centrum v oblasti výzkumu zaměřeného na dopady klimatických a globálních změn na lesnictví a aplikace dřeva.
Tento projekt hraje významnou roli při zlepšování výzkumného a inovačního profilu fakulty, pomáhá vytvářet nové výzkumné aliance a zlepšuje příležitosti pro mladé výzkumníky. Jeho cílem bylo identifikovat strategie, které pomohou lesnickému sektoru reagovat na globální klimatickou změnu. Proto byla jádrem projektu multidisciplinární opatření týkající se pěstování méně často využívaných druhů dřevin a jejich možné aplikace v praxi. Tým výzkumníků se zaměřil na otázky diverzifikace stanovišť, klimatické parametry ovlivňující limity růstu lesních dřevin a opatření na dostupnost vody. Mezi klíčové oblasti patří i dopad klimatické změny na vlastnosti dřeva. Nedílnou součástí, v rámci projektu, byla také analýza ekonomických dopadů na lesnický a dřevařský průmysl.
Výzkumná témata a silný výzkumný tým pokrývající celý hodnotový řetězec směřovaly k dosažení tohoto specifického úkolu a snažily se posílit výzkumný ekosystém v rozšiřující se instituci. Poznatky získané během realizace projektu mohou být využity mimo jiné pro dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDGs) stanovených Organizací spojených národů, zejména SDGs 15: Život na zemi, který je zaměřen na „Udržitelné obhospodařování lesů, boj proti diverzifikaci, zastavení a zvrácení degradace půdy, zastavení ztráty biologické rozmanitosti."
Současný stav středoevropského lesnictví a náročná budoucnost
Na základě historických a současných podmínek středoevropského lesnictví je nutné transformovat a stabilizovat lesy prostřednictvím úpravy struktury lesa, a to zejména v kontextu měnících se faktorů prostředí, které ovlivňují nejen dominantně
zdravotní stav, ale i množství a kvalitu dřeva. Rychle se měnící klimatické faktory, jako je globální změna klimatu (GCC) a další způsobené člověkem, které ovlivňují lesy jako způsob hospodaření zemědělců, znečištění ovzduší, emise oxidů dusíku, ozónu, depozice dusíku a podobně. Nově se objevující škůdci a patogeny v důsledku globálního obchodu a změny klimatu představují rostoucí hrozbu pro ekosystémy včetně lesů mírného a boreálního pásma.
Lze očekávat, že v důsledku klimatických změn dojde k proměně lesů, což bude mít za následek vznik různých a nových surovin, které je třeba zpracovat a upravit pro pozdější uplatnění jako výrobky na trhu. To povede nejen ke změně našich lesů a poté k vytvoření lesa budoucnosti, ale také k celému přístupu oběhového hospodářství a biohospodářství. Politici a činitelé s rozhodovací pravomocí na všech úrovních to musí zohlednit ve svých budoucích strategiích.
Nezbytnou reakcí jsou souběžné změny ve struktuře pracovních míst, akceptace lesů a krajiny pro rekreaci, ochranu přírody, dodávku a kvalitu sladké vody, stejně jako čistý vzduch a pohodu či zdraví lidí. Změní se biodiverzita, a to nejen stromů, ale i vegetace a volně žijících živočichů, včetně hmyzu a hub jako saprofytů nebo parazitů v běžném biocyklu nebo při kalamitách. V návaznosti na tyto změněné podmínky produkce v lesích se podaří změnit nakládání s biologickými materiály, což vyžaduje také změny v celém hodnotovém řetězci, nové úpravy zpracování dřeva a aplikační kroky.
Tyto změny materiálů a úpravy využití se týkají především:
- materiálového posunu od převládajících jehličnatých dřevin k listnatým nebo smíšeným porostům
- vyššího využití dříve méně používaných dřevin
- většího výskytu teplomilných dřevin přizpůsobených suchu a jejich materiálového využití s ohledem na jejich přirozenou invazivní tendenci v prostředí
- vyšších nároků na dodávky vysoce trvanlivých místních dřevních materiálů na výměnu neudržitelných trvanlivých druhů listnatých dřevin ze subtropických nebo tropických oblastí, zejména druhů podle dohody CITES
Členění na tři pracovní skupiny Lesnictví, Vlastnosti dřeva a jeho aplikace, Bioekonomie a politika dělí projekt do tematických celků a spolupráci jednotlivých institucí. V rámci těchto skupin mají také studenti a mladí vědci jedinečnou šanci diskutovat o svým výzkumných tématech s předními evropským odborníky. První pracovní skupina se zaměřila na dopad měnícího se životního prostředí na lesní dřeviny a strukturu lesů a rovněž si kladla za cíl analyzovat různé adaptační strategie. Druhá skupina studovala využití dřeva z méně často využívaných dřevin a možnosti modifikace vlastností. Třetí pracovní skupina analyzovala ekonomická hlediska využití dřevní hmoty a zaměřila se rovněž na politiky, kteří mohou podpořit různé adaptační strategie. Všechny tyto výzkumné cíle byly realizovány ve vzájemné kooperaci většiny zapojených institucí.
Lesnický výzkum, tedy první pracovní skupina, se zabývá vlivem a interakcí měnícího se lesního prostředí (klima, srážky/průběh) na růst a produkci stromů a na jednotlivá dřevinná oddělení včetně méně využívaných druhů dřevin. Různé systémy hospodaření, jako jsou lesnické úpravy v čistých nebo smíšených porostech, prořezávky, agrolesnictví nebo krátkostébelné výmladkové hospodaření, jsou zde kvantifikovány pomocí měření objemu kmene, listové plochy, průřezu a dalších porostních a klimatických parametrů.
Výzkum vlastností dřeva a aplikace, což je druhá pracovní skupina, zahrnuje vliv vnitřních (fyziologie stromu) nebo vnějších (stanoviště, nadmořská výška, klima, vodní stres/sucho) podmínek prostředí na množství a kvalitu, jako jsou šířka letokruhů, hustota či pevnost vypěstovaného dřeva. Tato zkoumání zahrnují i sezónní produktivitu kambia v různých růstových podmínkách. Kvantifikuje se také kvalita a vlastnosti dřeva jiných dřevin vypěstovaného v těchto podmínkách a jejich vliv na použití dřevní hmoty (masivní dřevo, dřevní kompozity) nebo možnosti zlepšení vlastností díky opatřením na úpravu dřeva.
Výzkum v oblasti bioekonomiky a lesnické politiky, tedy třetí pracovní skupina, zahrnuje opatření, jak kvantifikovat dopad lesního podniku a lesního hospodářství na hospodářský a sociální rozvoj území. Tyto průzkumy obsahují také kvantifikaci a hodnocení socioekonomických přínosů vybraného hospodářského subjektu pro místní obyvatele a podnikatele prostřednictvím tradičních aplikací, jako jsou využití dřeva, vliv na kvalitu životního prostředí nebo lidské zdraví či další vedlejší lesní produkty.
Konsorcium projektu ASFORCLIC mělo za cíl identifikovat potenciální rizika, předvídat jejich vývoj a připravit adaptační strategie pro budoucí uplatnění při dohledu nad vlivem globálních klimatických změn na středoevropské lesnictví, zejména na české lesnictví. Reakce hodnotového řetězce les–dřevo na změnu klimatu vyžaduje holistický přístup, který není dosažitelný zaměřením na jednotlivé obory. Odvětvový a meziodvětvový přístup je také více v souladu s aktuálním vývojem výzkumu a inovací na úrovni Evropského výzkumného prostoru v této konkrétní oblasti. Změna klimatu by také mohla dát šanci posílit ekologickou biologickou a materiálovou rozmanitost na trhu s bioprodukty přijetím ochrany lesů a vývojem produktů. Konsorcium se pokusilo tuto hypotézu pilotně ověřit na souborech dat z České republiky a jako demonstrační místo posloužil i Školní lesní podnik Křtiny Mendelovy univerzity.
(MENDELU)
AIT Austrian Institute of Technology GmbH
(AIT) (Rakouský technologický institut)
Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten
(Bavorské ministerstvo pro výživu, zemědělství a lesnictví, LWF)
Johann Heinrich von Thünen-Institut – Bundesforschungsinstitut für Ländliche Räume, Wald und Fischerei
(Institut Johanna Heinricha von Thünena – Spolkový výzkumný ústav pro venkov, lesnictví a rybářství, THUENEN)
Sveriges lantbruksuniversitet
(Švédská univerzita zemědělských věd, SLU)
Technische Universitaet Muenchen
(Technická univerzita v Mnichově, TUM)
Universitaet Fuer Bodenkultur Wien
(Univerzita přírodních zdrojů a věd o životě, Vídeň, BOKU)
Univerza v Ljubljani
(Univerzita v Lublani, UL)
Tento projekt hraje významnou roli při zlepšování výzkumného a inovačního profilu fakulty, pomáhá vytvářet nové výzkumné aliance a zlepšuje příležitosti pro mladé výzkumníky. Jeho cílem bylo identifikovat strategie, které pomohou lesnickému sektoru reagovat na globální klimatickou změnu. Proto byla jádrem projektu multidisciplinární opatření týkající se pěstování méně často využívaných druhů dřevin a jejich možné aplikace v praxi. Tým výzkumníků se zaměřil na otázky diverzifikace stanovišť, klimatické parametry ovlivňující limity růstu lesních dřevin a opatření na dostupnost vody. Mezi klíčové oblasti patří i dopad klimatické změny na vlastnosti dřeva. Nedílnou součástí, v rámci projektu, byla také analýza ekonomických dopadů na lesnický a dřevařský průmysl.
Výzkumná témata a silný výzkumný tým pokrývající celý hodnotový řetězec směřovaly k dosažení tohoto specifického úkolu a snažily se posílit výzkumný ekosystém v rozšiřující se instituci. Poznatky získané během realizace projektu mohou být využity mimo jiné pro dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDGs) stanovených Organizací spojených národů, zejména SDGs 15: Život na zemi, který je zaměřen na „Udržitelné obhospodařování lesů, boj proti diverzifikaci, zastavení a zvrácení degradace půdy, zastavení ztráty biologické rozmanitosti."
Současný stav středoevropského lesnictví a náročná budoucnost
Na základě historických a současných podmínek středoevropského lesnictví je nutné transformovat a stabilizovat lesy prostřednictvím úpravy struktury lesa, a to zejména v kontextu měnících se faktorů prostředí, které ovlivňují nejen dominantně
zdravotní stav, ale i množství a kvalitu dřeva. Rychle se měnící klimatické faktory, jako je globální změna klimatu (GCC) a další způsobené člověkem, které ovlivňují lesy jako způsob hospodaření zemědělců, znečištění ovzduší, emise oxidů dusíku, ozónu, depozice dusíku a podobně. Nově se objevující škůdci a patogeny v důsledku globálního obchodu a změny klimatu představují rostoucí hrozbu pro ekosystémy včetně lesů mírného a boreálního pásma.
Lze očekávat, že v důsledku klimatických změn dojde k proměně lesů, což bude mít za následek vznik různých a nových surovin, které je třeba zpracovat a upravit pro pozdější uplatnění jako výrobky na trhu. To povede nejen ke změně našich lesů a poté k vytvoření lesa budoucnosti, ale také k celému přístupu oběhového hospodářství a biohospodářství. Politici a činitelé s rozhodovací pravomocí na všech úrovních to musí zohlednit ve svých budoucích strategiích.
Nezbytnou reakcí jsou souběžné změny ve struktuře pracovních míst, akceptace lesů a krajiny pro rekreaci, ochranu přírody, dodávku a kvalitu sladké vody, stejně jako čistý vzduch a pohodu či zdraví lidí. Změní se biodiverzita, a to nejen stromů, ale i vegetace a volně žijících živočichů, včetně hmyzu a hub jako saprofytů nebo parazitů v běžném biocyklu nebo při kalamitách. V návaznosti na tyto změněné podmínky produkce v lesích se podaří změnit nakládání s biologickými materiály, což vyžaduje také změny v celém hodnotovém řetězci, nové úpravy zpracování dřeva a aplikační kroky.
Tyto změny materiálů a úpravy využití se týkají především:
- materiálového posunu od převládajících jehličnatých dřevin k listnatým nebo smíšeným porostům
- vyššího využití dříve méně používaných dřevin
- většího výskytu teplomilných dřevin přizpůsobených suchu a jejich materiálového využití s ohledem na jejich přirozenou invazivní tendenci v prostředí
- vyšších nároků na dodávky vysoce trvanlivých místních dřevních materiálů na výměnu neudržitelných trvanlivých druhů listnatých dřevin ze subtropických nebo tropických oblastí, zejména druhů podle dohody CITES
Členění na tři pracovní skupiny Lesnictví, Vlastnosti dřeva a jeho aplikace, Bioekonomie a politika dělí projekt do tematických celků a spolupráci jednotlivých institucí. V rámci těchto skupin mají také studenti a mladí vědci jedinečnou šanci diskutovat o svým výzkumných tématech s předními evropským odborníky. První pracovní skupina se zaměřila na dopad měnícího se životního prostředí na lesní dřeviny a strukturu lesů a rovněž si kladla za cíl analyzovat různé adaptační strategie. Druhá skupina studovala využití dřeva z méně často využívaných dřevin a možnosti modifikace vlastností. Třetí pracovní skupina analyzovala ekonomická hlediska využití dřevní hmoty a zaměřila se rovněž na politiky, kteří mohou podpořit různé adaptační strategie. Všechny tyto výzkumné cíle byly realizovány ve vzájemné kooperaci většiny zapojených institucí.
Lesnický výzkum, tedy první pracovní skupina, se zabývá vlivem a interakcí měnícího se lesního prostředí (klima, srážky/průběh) na růst a produkci stromů a na jednotlivá dřevinná oddělení včetně méně využívaných druhů dřevin. Různé systémy hospodaření, jako jsou lesnické úpravy v čistých nebo smíšených porostech, prořezávky, agrolesnictví nebo krátkostébelné výmladkové hospodaření, jsou zde kvantifikovány pomocí měření objemu kmene, listové plochy, průřezu a dalších porostních a klimatických parametrů.
Výzkum vlastností dřeva a aplikace, což je druhá pracovní skupina, zahrnuje vliv vnitřních (fyziologie stromu) nebo vnějších (stanoviště, nadmořská výška, klima, vodní stres/sucho) podmínek prostředí na množství a kvalitu, jako jsou šířka letokruhů, hustota či pevnost vypěstovaného dřeva. Tato zkoumání zahrnují i sezónní produktivitu kambia v různých růstových podmínkách. Kvantifikuje se také kvalita a vlastnosti dřeva jiných dřevin vypěstovaného v těchto podmínkách a jejich vliv na použití dřevní hmoty (masivní dřevo, dřevní kompozity) nebo možnosti zlepšení vlastností díky opatřením na úpravu dřeva.
Výzkum v oblasti bioekonomiky a lesnické politiky, tedy třetí pracovní skupina, zahrnuje opatření, jak kvantifikovat dopad lesního podniku a lesního hospodářství na hospodářský a sociální rozvoj území. Tyto průzkumy obsahují také kvantifikaci a hodnocení socioekonomických přínosů vybraného hospodářského subjektu pro místní obyvatele a podnikatele prostřednictvím tradičních aplikací, jako jsou využití dřeva, vliv na kvalitu životního prostředí nebo lidské zdraví či další vedlejší lesní produkty.
Konsorcium projektu ASFORCLIC mělo za cíl identifikovat potenciální rizika, předvídat jejich vývoj a připravit adaptační strategie pro budoucí uplatnění při dohledu nad vlivem globálních klimatických změn na středoevropské lesnictví, zejména na české lesnictví. Reakce hodnotového řetězce les–dřevo na změnu klimatu vyžaduje holistický přístup, který není dosažitelný zaměřením na jednotlivé obory. Odvětvový a meziodvětvový přístup je také více v souladu s aktuálním vývojem výzkumu a inovací na úrovni Evropského výzkumného prostoru v této konkrétní oblasti. Změna klimatu by také mohla dát šanci posílit ekologickou biologickou a materiálovou rozmanitost na trhu s bioprodukty přijetím ochrany lesů a vývojem produktů. Konsorcium se pokusilo tuto hypotézu pilotně ověřit na souborech dat z České republiky a jako demonstrační místo posloužil i Školní lesní podnik Křtiny Mendelovy univerzity.
PROJEKT REALIZOVALO KONSORCIUM SLOŽENÉ Z OSMI PARTNERŮ
Mendelova univerzita v Brně(MENDELU)
AIT Austrian Institute of Technology GmbH
(AIT) (Rakouský technologický institut)
Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten
(Bavorské ministerstvo pro výživu, zemědělství a lesnictví, LWF)
Johann Heinrich von Thünen-Institut – Bundesforschungsinstitut für Ländliche Räume, Wald und Fischerei
(Institut Johanna Heinricha von Thünena – Spolkový výzkumný ústav pro venkov, lesnictví a rybářství, THUENEN)
Sveriges lantbruksuniversitet
(Švédská univerzita zemědělských věd, SLU)
Technische Universitaet Muenchen
(Technická univerzita v Mnichově, TUM)
Universitaet Fuer Bodenkultur Wien
(Univerzita přírodních zdrojů a věd o životě, Vídeň, BOKU)
Univerza v Ljubljani
(Univerzita v Lublani, UL)