MINISERIÁL MATRIX WOOD - Umělé sušení dřeva ve společnosti MATRIX
1. dubna 2022
Po informacích o vodě ve dřevě a procesu přirozeného sušení, které jste si mohli přečíst v minulém díle, se tentokrát vrátíme do naše závodu na zpracování dřevní hmoty a řekneme si, jak odstraňujeme vodu ze dřeva umělým způsobem.Klíčovým procesem přípravy materiálu k dalšímu zpracování je sušení.
Sušením přirozenou cestou se dostaneme na 18 procent vlhkosti. V našem třebešovském závodě máme nejen technologii na pořez kulatiny, ale i na výrobu hoblovaného sortimentu, KVH, BSH a produkci štaflí. Každé z těchto odvětví vyžaduje rozdílné požadavky na vlhkost dřeva. Například na výrobu palubek pro venkovní použití je požadovaná vlhkost 15 ± 2%, podlahová prkna pro vnitřní použití 9 ± 2 %, norma na výrobu na výrobu KVH umožňuje použít materiál o vlhkosti 8 až 18 % a na výrobu štaflí se používá vlhkost 12 %.
Ke snížení vlhkosti na požadovanou hodnotu máme v areálu k dispozici 13 standardních komorových sušáren od společnosti KATRES o celkovém objemu 750 metrů krychlových. Standardní komorové sušárny jsou jedním z nejčastěji používaných typů sušáren v dřevařském průmyslu a stále drží dominantní postavení na trhu pro sušení dřeva a tak je tomu i u nás. Hlavním důvodem je zcela jistě vhodnost sušení pro všechny druhy řeziva a tlouštěk při relativně menších počátečních nákladech.
Konvekční komorové sušárny mají příznivý poměr kvality sušení a nákladů. Do komor navážíme materiál pomocí vysokozdvižného vozíku. Protože nesušíme pouze pro vlastní potřebu, jsou naše sušárny vybaveny i teplotními sondami, které měří teplotu uvnitř dřeva. Je tomu tak proto, že hlavně obalový materiál vyvážený mimo Českou republiku musí být tepelně ošetřen. Za takové ošetření je považováno zahřátí dřevěného obalového materiálu v jeho jádru (uprostřed) na teplotu nejméně 56 °C po dobu alespoň 30 minut. Potom můžeme vystavit doklad k zásilce, jejíž součástí jsou dřevěné obaly / dřevěný obalový materiál podléhající požadavkům ISPM 15, pokud je vyžadován.
Vlastní sušení v komoře s konvekčním ohřevem řeziva v prostředí vzduchu probíhá tak, že po nasátí suchého „čerstvého“ vzduchu a jeho průchodu okolo radiátoru vzroste jeho teplota a schopnost přijímat vodní páru. Teplý suchý vzduch poté prochází hrání řeziva, kde odevzdává teplo potřebné na odpařování vody ze dřeva a absorbuje vodu ze dřeva odpařenou. Teplota vzduchu postupně klesá. Pak může být část tohoto vlhkého vzduchu vypouštěna z vnitřního prostoru sušárny, část se zpravidla mísí s „čerstvým“ sušším vzduchem nasávaným z okolí komory. Během sušení se sledují dvě základní veličiny, a to teplota a relativní vlhkost vzduchu. V našem případě používáme k jejich měření tak zvaný systém UGL, což je sonda (buničinový nebo limbový pásek) a teploměr pro určení vlhkosti a teploty sušícího prostředí. Dále lze tyto veličiny sledovat psychrometrem nebo elektronickým lithiovým snímačem.
Systém UGL
Sušení by mělo probíhat tak, aby minimalizovalo poškození materiálu, zároveň bylo co nejvíce efektivní a výsledná vlhkost materiálu byla pokud možno konstantní, to znamená nekolísala v rámci průřezu materiálem.
Režim sušení je soubor předpisů na změny parametrů sušícího prostředí v procesu sušení. Stanovuje se podle druhu dřeviny, tloušťky materiálu a počáteční vlhkosti. Jednoduchou pomůckou k zajištění režimu sušení jsou vysoušecí tabulky. Ty rozdělujeme na časové a vlhkostní. Podle časových tabulek se mění teplota a vlhkost vzduchu v sušárně vždy po určitém čase. Tato metoda je však poměrně nešetrná a nepoužívá se často. Podle vlhkostních tabulek zvyšující se teplota snižuje vlhkost v sušárně. Z nasbíraných hodnot ze sušícího prostředí a vlhkosti dřeva jsou data vyhodnocena a jsou upraveny podmínky sušení.
Jsou zde také potřebné psychrometrické údaje: TS – teplota suchého teploměru, TV – teplota vlhkého teploměru a PR – psychrometrický rozdíl.
Jednotlivé fáze během sušení:
Ohřev – ohřev sušícího prostředí na počátku sušícího procesu, zároveň se už začíná prohřívat i dřevo.
Sušení – snižování vlhkosti dřeva z počáteční vlhkosti na vlhkost konečnou.
Konečné ošetření dřeva – hydrotermická úprava dřeva, pomocí níž se při procesu sušení upravuje konečná vlhkost, vlhkostní spád a zbytkové napětí. Obvykle se skládá z egalizace vlhkosti a zlahodnění dřeva. Egalizace vlhkosti je hydrotermická úprava dřeva, pomocí níž se vyrovnává konečná vlhkost mezi jednotlivými kusy řeziva. Zlahodnění dřeva slouží k eliminaci vnitřních napětí a spočívá ve zvýšení vlhkosti povrchových vrstev dřeva v důsledku přidání syté páry do sušícího prostoru.
Zbytkové napětí (zkornatění) vzniká zpravidla v důsledku tvrdších podmínek při sušení dřeva a projevuje se strukturálními změnami v oblasti plastických deformací. Po vyrovnání vlhkosti na průřezu řeziva toto napětí ve dřevě zůstává. V současné době je doporučeno pro určení stavu zkornatění používat zkoušku, při které se zkušební tělísko rozdělí v polovině tloušťky na dvě stejně velké části.
Ochlazení – postupné snižování teploty v sušárně. Především v zimním období by měl být rozdíl mezi teplotou řeziva a teplotou prostředí, kam bude řezivo vyvezeno, sledován, aby nedošlo k jeho možnému poškození povrchovými trhlinami.