MINISERIÁL MATRIX WOOD - Hoblárna promění řezivo v kvalitní a vyhledávané produkty
1. června 2022
V dnešním díle se přesuneme na hoblárnu, kde vyrábíme celou škálu výrobků v mnoha rozměrových a profilových variacích – palubky, podlahy, terasy a další.
Další operací, která navazuje na výstupu za hoblovkou, je kvalitativní třídění. Při této kontrole si kvalitářka prohlédne vyhoblovaný výrobek ze všech stran a vyhodnotí jeho stav. Kvalitář musí hned posuzovat dvě věci najednou. První je pevnost materiálu
a druhý je celkový vzhled materiálu. U obkladového materiálu jde především o vzhled, a tak se pracovník kvality snaží z materiálu vytěžit co nejvíce pohledové kvality A/B. Materiál může vykrátit do délek 2, 3, 4 a 5 metrů, a pokud ani přes tyto možnosti materiál není schopna vykrátit ve vyšší jakostní třídě, musí přistoupit ke snížení kvality – u nás označována jako C/C.
K označení následných řezů slouží luminiscenční křídy obsahující speciální luminiscenční částice, pomocí kterých rozpozná pila s optickým zařízením, kde má provést automatický řez. Značením kvalitář označí místo řezu, případně též kvalitu výrobku. Materiál se po příčném dopravníku dostane před pilu OptiCut S90, která obsahuje výše zmíněné optické čtecí zařízení. Nejprve se celá palubka naskenuje a poté se přesune do pily, která provede příslušné řezy. Za pilou jsou umístěny stoly, na které je materiál dané kvality přesunut. Následuje svazkování a ukládání do ucelených paketů.
Nedílnou součástí této výroby je i výroba jehličnatých dřevěných briket typu RUF. K jejich výrobě používáme briketovací stroj značky RUF 1100+. Za směnu vyrobíme 8–9 palet kvalitních dřevěných briket. Podle aktuálně hoblovaného sortimentu můžou být brikety ze smrkových, případně modřínových pilin. Naše dřevěné brikety mají výhřevnost 18,7 MJ/kg s množstvím popela 0,22 %.
Neodmyslitelnou součástí našeho hoblovaného programu jsou Jana a Petr Hanušovi. Tato manželská dvojice pracuje ve společnosti Matrix od samého začátku. Pokud by bylo potřeba zeptat se na kvalitu třídění nebo nastavení hoblovky, byli by těmi nejfundovanějšími osobami.
Poprosili jsme pana Hanuše, aby nám řekl několik málo slov o jeho působení v naší společnosti.
„Já jsem nastoupil do tohoto areálu ještě předtím, než vůbec nějaký Matrix byl. Tenkrát to bylo ještě JZD a já jsem zde vykonával zednické práce a později jsem přešel na drobnou truhlářskou výrobu. Dělali se tady různé ohrady a bedýnky. No, a pak pan Burian to tady koupil a založil Matrix. To jsem přešel do dílny na výrobu štaflí. Jenže tenkrát se jich dělalo snad 1500 ks za měsíc. Na dílně nás bylo určitě alespoň 14. Dva roky po mně nastoupila do Matrixu Jana (manželka pana Hanuše). To se naše cesty protnuly nejen v manželství, ale i na pracovní úrovni. S Janou jsme pak vyráběli štafle a další zlom nastal asi v roce 1996. Do té doby se totiž materiál na výrobu nakupoval, ale když se sem pořídil katr, začali jsme si materiál na štafle řezat sami. Jenže potom ho bylo potřeba rozmítnout a ohoblovat. Tak jsme s Janou přešli na dílnu, kde jsme jim ten materiál připravovali. To už jsme na dílně byli sami dva. Nejprve to byly pouze přířezy na štafle, ale později se začalo pomalu i s palubkami a podobným sortimentem. No a poslední změna nastala v roce 2015, když se postavila tahle hoblovací linka. To jsme zase s Janou přešli sem. Nejprve jsem měl trochu obavy, jestli to zvládnu. Nový stroj od Weinigu jsem neuměl ovládat. To ty staré stroje se nastavovaly pouze mechanicky, ale tady už bylo ovládání s počítačem, tak jsem nevěděl, jak to zvládnu. Proběhlo školení, jak stroj nastavit a ovládat. To mi pan Urbanec (servisní technik společnosti Axima Morava s. r. o.) všechno ukázal, i jak se vyměňují nástroje a co je potřeba si hlídat. Chvíli to trvalo, než se mi to, jak se říká, zarylo pod kůži, ale nakonec to šlo. Přišli k nám další lidi a výroba se rozjela, jak ji vidíte dnes. Tenkrát jsme teda jeli jenom v jedné směně.“
Povězte nám, pane Hanuši, jak se vám spolupracuje s vaší manželkou. Jste vlastně 24 hodin spolu každý den.
„Za ty roky už jsme sehraný tým a každý má svoje pracovní povinnosti. Ona si hlídá kvalitu a já stojím u mašiny. Když se jí něco nezdá, tak na mě houkne, že vznikl kvalitativní problém vlivem hoblovky, a já musím jít vyměnit nástroje, když je potřeba. On ten stroj člověk musí i dobře slyšet, protože už sám poznám podle zvuku, jestli někde nepovyjel třeba nůž. Ale hlavně jsem chtěl říct, že my si žádné soukromé záležitosti do práce netaháme a ani naopak.“
Co ještě od firmy očekáváte?
„Hlavně bychom se tady s Janou chtěli dožít důchodu“, doplňuje se smíchem pan Hanuš.