MINISERIÁL MATRIX WOOD - Zakládání lesa

1. června 2021

Lesy v České republice pokrývají 34,1% celkové plochy.  Jen pro srovnání, lesy v EU pokrývají 43%  plochy. V současné době se ve větší míře sází listnaté stromy.  Jsou méně náchylné vůči hrozbám klimatických změn. Po letech sucha a kůrovcové kalamity se naše lesy změnily k nepoznání. Pracovníci v pěstební činnosti však nezahálí a na vzniklých holinách již rostou stromy nové. Od kombinací jehličnatého lesa s listnatým si slibují vybudování stabilnějšího lesa. Největší podíl nově vysázených listnatých stromů zaujímal ve středních polohách buk a v nížinách to byl dub doplněný o lípu, habr a javor. V našich lesích nalezneme 71% jehličnanů. Přirozené zastoupení by však bylo poloviční. V posledních 200 letech lidé cíleně vysazovali smrky a borovice a právě ty jsou náchylné na sucho a kůrovce.

Nejvíce příznivé podmínky k výsadbě sadebního materiálu lesních dřevin jsou na jaře.  Při sadbě lesa můžeme hovořit o umělé obnově lesa, nebo o zalesňování původní zemědělské půdy.

Při zalesňování je potřeba dbát na několik pravidel, aby se rostliny ujaly v co největším množství. Prvním pravidlem je mít kvalitní sadební materiál. Správný původ a kvalitní kořenový systém by měl být pro každého sazeče samozřejmostí. Musíme se vyvarovat poškození rostlin během manipulace a dopravy. Při expedici a dopravě je proto kladen důraz na udržení optimální vlhkosti kořenových systémů stromků, zabránění jejich přehřátí a zapaření. Uchránit sazenice před přímým sluncem a suchem. To ovšem platí i při dalším uskladněním před vlastní výsadbou. Pokud je to potřeba, tak zajistit i dostatek vláhy pro malé sazenice. Stromky s pečlivostí vysadit a starat se o ně i během jejich vzrůstu. Nedodržováním těchto pravidel dochází k výraznému snížení fyziologické kvality sadebního materiálu a to se projeví i ve ztrátách po výsadbě, snížením vitality a přírůstem stromků v následujících letech.

Prostokořenová sadba je nejčastější a také nejjednodušší způsob pěstování rostlin. Rostliny po vyzvednutí z pěstební plochy nemají zeminu kolem kořenů. U některých druhů rostlin bývá kořen při jejich pěstování tzv. podříznut, aby zhoustl a vytvořilo se více vlásečnicových kořenů. K výhodám této metody patří její jednoduchost, levnost a na dopraní prostředky se vejde znatelně více sazenic než u jiných metod. Jako nevýhody lze zmínit citlivost na okolní vlivy jako jsou vítr, sucho, slunce nebo třeba mráz. Vlastní sadba je pomalejší a je nižší šance na ujmutí.

Druhou z možností je krytokořenná sadba na vzduchovém polštáři nebo v kontejneru. Pokud hovoříme o sadbě na vzduchovém polštáři, tak se jedná o speciálně tvarované sadbovače, které jsou umístěné na manipulačních rámech, pod kterými je vzduch. Výsledkem je hustý kořenový bal, se správným směrem kořenů, bez deformací. Sazenice z kontejnerů se používají tam, kde je potřeba vysadit již vzrostlé stromy. Například do již zajištěné kultury, kde vznikla holá místa. Hlavní výhodou této sadby je, že není tak citlivá na okolní vlivy prostředí, jako je vítr, mráz, slunce nebo sucho. Je u ní rychlá manuální výsadba a vysoká ujímavost. V některých oblastech lze sázet celý rok a spotřebuje se o 20% méně sazenic než u prostokořenové sadby. Jako hlavní nevýhodu uvedeme vyšší pořizovací cenu a vetší náklady na dopravu.

Při obnově lesa musíme nejprve provést tyto úkony.

Začínáme odstraněním klestu. To můžeme provést jeho spálením, rozdrcením, nebo jeho odvezením k energetickému využití.

V následném kroku je třeba si nechat zpracovat odborným lesním hospodářem projekt výsadby. Projekt zpracuje na konkrétní holinu dle rámcových směrnic hospodaření a navrhne vhodné dřeviny, minimální počty sadebního materiálu na danou holinu a spony mezi dřevinami.

Dalším krokem je příprava půdy. Způsob přípravy půdy je navržen v projektu výsadby dle zvolených dřevin a způsobu jejich výsadby. Bez přípravy se zpravidla nechávají plochy čisté a bez buřeně (po pálení klestu nebo drcení, ale půda již musí být ulehlá). Odstraňování buřeně z pasek je nutné, jinak by vegetace malé stromky přerostla, čímž by sazenice neměly přístup ke slunečnímu svitu a dále by nerostly. Bohatá buřeň v okolí stromků také odčerpává veliké množství vláhy, která je pro sazenice zvláště v letním období nutná. Vyžínání se na pasekách provádí až do doby, kdy mají stromky dostatečnou výšku a okolní vegetace je nezastíní.

V dalším kroku si nakoupíme sadební materiál.

Nakoupit sadební materiál. Jak bylo výše uvedeno, můžeme si pořídit prostokořenné nebo krytokořenné semenáčky, sazenice, poloodrostky či odrostky.Sadební materiál musí splňovatpodmínky původu (vyhl.č.139/2004) z odpovídající přírodní oblasti a odpovídající nadmořské výšky. Vlastník je povinen vést evidenci o původu sadebního materiálu 10 let.

Výsadba rostlin je prováděna podle projektu výsadby (druhy sazenic, spony mezi rostlinami, atd..) převážně ručně (sazečem, motykou), avšak tam kde to přírodní podmínky dovolují, může být výsadba i mechanizovaná (zalesňovací stroje, motorové jamkovače).

Zajištěná kultura je vysazený les, který vyrostl tak, že ho zvěř již nepoškodí (neokouše) a okolní buřeň (plevele, keře, trávy) ho již neutlačuje. Bývá vysoká mezi 1m až 1,5m (v závislosti na stanovišti).