MINISERIÁL MATRIX WOOD - Probírka a těžba

1. srpna 2021

První opatření v lese se nazývá prostřihávka a aplikuje se jen u nárostů. V této fázi hlavně odstraňujeme poškozené stromky, dochází prostorové k úpravě budoucího lesa a zpřehlednění plochy.

Druhým výchovným opatřením jsou  prořezávky, kteréjsou součástí výchovných zásahů u mladých porostů. Prořezávkami se upravuje budoucí druhová skladba lesa, snižuje se tím vysoký počet stromů,  které by porostu začaly bránit v příznivém rozvoji, a v neposlední řadě se sleduje jeho zdravotní a jakostní stav. Z porostu lesníci odstraňují druhově nevhodné, nemocné, poškozené či špatně rostoucí jedince, kteří nejméně vyhovují danému stanovišti z pohledu přirozenosti cílového ekosystému.

Třetí metoda probírková je pěstební technologie výchovy porostů začínající růstovým stupněm tyčkovin. Navazuje na pročistky a je charakterizována druhem, silou a intenzitou zásahu, způsobem výběru a intervalem mezi zásahy. Je určována výhledovým a výchovným cílem. Probírkových metod je nepřeberné množství. Každá z metod pohlíží specificky na stav a složení porostu a podmínky kde se porost nachází. Jsou označovány jmény autorů nebo podle místa jejich vzniku.

Hlavní probírkové metody můžeme rozdělit na:

Probírku podúrovňovou –která provádí výchovný zásah v porostu středního věku.Ten je umístěn do spodní korunové vrstvy porostu, to znamená do porostní podúrovně. Zasahuje tedy pouze do porostu podružného a odstraňuje ve stupních slabé, mírné a silné probírky (A, B, C) jen stromy třídy 5,4 a 3 Konšelovy klasifikace. Probírky podúrovňové byly systematicky vytvořeny pro stejnorodé a stejnověké porosty v holosečném hospodářství.Podúrovňové probírky zlepšují bezprostředně po zásahu složení porostu odstraněním potlačovaných a produkčně méně významných stromů. Ponechaným stromům uvolňují živiny v půdě i ovzduší. Neohrožují růst porostu, ale slabé a mírné podúrovňové probírky zpravidla nesplňují výchovný cíl., poněvadž aktivně nezasahují do hlavního porostu, který je potřeba ve většině případů pěstebně regulovat.

Probírkou úrovňovou máme na mysli výchovný zásah v porostu středního věku, který je umístěn do hlavní korunové vrstvy porostu, tj. do porostní úrovně. Úrovňová probírka se zdokonalila v porostech listnatých, hlavně bukových a dubových. Ve smrkových porostech středního věku mohou úrovňové zásahy snížit produkci nebo při opožděné výchově jejich odolnost.

Závěrečnou fází výchovy lesa je tzv. uvolňovací probírka. Cílem je vybraným stromům zvětšit životní prostor a poskytnout jim tak více živin. Tím se zvýší jejich tloušťkový přírůst, produkce dřevní hmoty a připravují se na přirozenou obnovu.

Pročistka - souhrnný název pro výchovné seče v mladých porostech, tj. v zapojených nárostech, kulturách a mlazinách. Pročistka tedy zahrnuje seče plecí, čistky, prostřihávky, protrhávky a prořezávky.

Hospodaření s lesním porostem má v České republice dlouholetou tradici, která sahá až do 14. století. V dnešní době nařizuje lesní zákon povinnost vypracovávat lesní hospodářský plán, ve kterém je především popsána maximální možná těžba, aby nedocházelo neregulovanou těžbou k pustošení našich lesů. Těžba dříví a jeho doprava je obor v lesnictví, zahrnující všechny způsoby těžby dříví v lesních porostech, a jeho následné dopravy. Jedná se o soubor pracovních a technologických procesů, týkajících se kácení a zpracování stromů. Sem také řadíme dopravy dříví, a to hlavně dopravu ke komunikacím, ale po pozemních komunikacích. Stromy se obhospodařují pomocí mnoha strojů a různého nářadí. V soukromých lesích se lze setkat s dřevorubci, kteří provádí těžbu pomocí řetězových pil. Dále je také velice rozšířená metoda využívající harvestory. Těžba dříví je nástrojem, kterým lesní hospodář aktivně zasahuje do vývoje lesních ekosystémů. Tzv. „předmýtní těžba“ je nástrojem výchovy lesních porostů, „mýtní těžba“ pak nástrojem jejich obnovy.

Zjednodušeně řečeno motorová pila je mechanické pracovní zařízení s různými variantami pohonu. Nejpoužívanější pohon, který pila využívá je spalovací dvoutaktní motor nebo elektromotor. Motorová pila nejčastěji nachází využití při práci se dřevem, ale je možné, při použití speciální vodící lišty a řetězu, opracovávat materiály na kamenné bázi. Z hlediska četnosti využití dělíme motorové pily na profesionální, poloprofesionální (farmářské) a hobby. Nejčastěji motorové pily používají dřevorubci, slouží jim při kácení stromů, krácení dřeva na požadovanou délku (sortiment) a při odvětvování. Pila však nachází vyžití i v mnoha jiných povoláních, jako je tesařství, ale i například v záchranných složkách.

Harvestor je samopojízdný víceoperační stroj, který strom kácí, odvětvuje, rozřezává, měří, registruje, případně označuje, přemisťuje a ukládá výřezy v jednom cyklu, přičemž některé z těchto úkonů probíhají současně. Jednotlivé výřezy vyrobené harvestorem zůstávají v porostu v rovnaných či nerovnaných hráních, nebo jsou svazkovány u okrajů vyvážecích linek. Celkový cyklus je plně mechanizovaný a částečně automatizovaný. Harvestory je možné členit dle velkého množství rozličných parametrů. Základní používané dělení je do tří hlavních skupin podle technologických postupů při zpracování stromu, trakčního ústrojí a technických parametrů harvestoru.